Engadin – Svatý Mořic

Alpská běžecká jednička

Text: Marek Trojka, foto: Swiss Image

Věděli jste, kde je největší běžkařská oblast Alp? Jestli tipujete tu, co se jezdí nejslavnější lauf kontinentální Evropy, Engadin maraton, pak tipujete správně.

Svatý Mořic a údolí Engadin

Širá údolí obehnaná strmými alpskými štíty, jejichž vrcholy se zrcadlí v bezpočtu průzračných vysokohorských jezer, tak by se dala ve zkratce shrnout údolní oblast Engadin. Protknutá řekou Rýn a sevřená Alpami se táhne do více než stokilometrové délky. Slunce ho olizuje svými paprsky 322 dní v roce a zdaleka nejjasněji tento lesk odráží osobnost mezi švýcarskými městy – Svatý Mořic.

Mořic patří mezi centra turismu a návštěvníky láká jak na prosluněné sjezdovky, tak na bohatou historii. Právě zde se díky snaze jednoho cílevědomého hoteliéra zrodil pojem „zimní dovolená“, zrodů však město vidělo mnohem více. Stojí zde nejstarší bobová dráha světa (stále funkční a stále také přírodně zaledňovaná jen vodou a mrazem), místní inženýři jako druzí na světě vztyčili podél svahů závěsný vlek (první vyrostl v nedalekém Davosu), na konci 19. století se zde začal hrát curling a pořádali zde také první turnaj předchůdce hokeje, sportu zvaného Bandy.

My jsme tu ale za běžeckým lyžováním – pokud vás někdy napadla otázka, které místo v Alpách je pro běžkaře nejlepší, odpověď je jasná – právě Engadin.

Příroda nazíraná z běžkařské dráhy

Tolik krásy, a dovolená je tak krátká, řekne si po příjezdu leckterý turista. Za jednu návštěvu se určitě nedá stihnout vše, ale pokud vás spíše než adrenalin a stylové après -ski láká prozkoumávání unikátní krajiny horního Engadinu, jsou běžky jasnou volbou. Ať už jste turisté, nebo výkonnostní sportovci. Po okolí se sice vine množství pěších tras, ty ale většinou stoupají po horách a hlavně – po svých toho zdaleka neuvidíte tolik, jako na dobře namazaných běžkách. Pádit zapomenutými údolími a nechávat za sebou jeden alpský štít za druhým, kroužit po zamrzlých jezerech, závodit s proudem Innu a projíždět se podél slavné Rhétské dráhy, to je ta pravá naučná stezka po Engadinu.

Svatomořické běžkařské trasy ale rozhodně neslouží jen k vyhlídkovým jízdám. Okolo dvou set kilometrů jen v okolí města samotného nenechá nikoho na pochybách, že běh na lyžích tady neberou na lehkou váhu. Neúnavní řidiči roleb je všechny každé ráno nebo večer protahují, mnohé z nich jsou pro potřeby nočních ptáků osázeny umělým osvětlením a na výběr je jak z klasických, tak z bruslařských, které velmi často vedou paralelně vedle sebe. Takový trénink v malebně zasněžené krajině, prosycené čerstvým alpským vzduchem, má úplně jiný náboj. Své dodá i nadmořská výška, Mořic a jeho stopy leží v 1 700 metrech a výš.

K tratím samozřejmě náleží i veškeré zázemí a lyžařský komfort. V turistických informačních centrech jsou k dostání přehledné mapy celé sítě, stejně jako informace o lyžařských školách a výukových programech v okolí, a dozvíte se i jaká je kvalita sněhu. Výjimkou také není narazit na začátku nebo konci trati na servisní místnost, dokonce převlékárnu nebo sprchu, v okolí je dostatek profi servisů a půjčoven.

Tip: Na běžkách k čelu ledovce Morteratsch

Ledovec Morteratsch je obří ledové masa, které neviditelně pomalu stéká severním úbočím jediné čtyřtisícovky v Graubündenu, Piz Bernina. Scenérie je to tak dramatická, že už přes sto let láká turisty či lyžaře k tomu, aby celé horké divadlo prozkoumávali, a ne sousedním vrcholu Diavolezza vyrostla proto i horská chata, dnes horský hotel, ze kterého lze pozorovat jedno z nejkrásnějších panoramat Alp vůbec. Běžkaři se dnes dostanou až čelu ledovce, kde končí jedna z hlavních větví lyžařské oblasti. Nahoru je to překvapivě jen mírně do kopce, ale kdo chce, může se nechat vyvézt vlakem do stanice Morteratsch, kde, už v neskutečně romantické krajině, může vyrazit k ledovci, anebo rovnou nazpět údolím vedoucím z průsmyku Bernina zpět do Mořice.

Engadinský maratón

Dalším důkazem, že je Engadin považován za mekku běžkařů, je i zdejší běžkařský maraton. Natažený mezi Majolským průsmykem a vesničkou S–chanf, 42kilomentový engadinský maraton je s největší běžkařskou akcí pořádanou nejen v Alpách, ale na pevninské Evropě. Počty závodníky dosahují až 13 tisíc lidí a důrazně atakují nejslavnější lyžařský závod světa, Vasaloppet.

Začátek Engadin maratonu leží ve více než 1800 m.n.m. a jeho trasa vede postupně přes zamrzlá jezera Sils a Silvaplana – kde jinde to zažijete! –, vine se Svatým Mořicem a potom se stáčí doprava a pozvolna stoupá skrze les Stazerwald, aby pak spadla do Pontresiny. Z ní se pokračuje dolů údolím a podél ranveje letiště Samedan a skrze pár menších vesniček až do cíle.

Rhétská dráha

Lyžaře a běžkaře rozváží po Graubündenu Rhétská dráha. Tento skvost švýcarského inženýrství a zářný příklad citlivé výstavby v krajině, byl před pár lety zahrnut na seznam světového dědictví UNESCO. Skaliska, vinice a kaštanovníky lemují celých 122 kilometrů dráhy, která dává jízdě vlakem nový rozměr. Žádná špinavá industriální nádraží, rezavé semafory a odstavené polorozpadlé vlaky – naopak, umístění na seznam UNESCO vyneslo dráze právě harmonické splynutí s okolní krajinou.

Doplněná o žluté poštovské autobusy, které navazují na vlakové spoje a rozvážejí obyvatele a turisty do odlehlých vesniček, stala se Rhétská dráha se svými červenými vagóny a vysutými či kruhovými viadukty symbolem kantonu Graubünden. „Nejpomalejší rychlík světa“ Z Mořice do Zermattu se líně posouvá od jednoho historického kraje ke druhému, na jeho cestu dohlížejí z útesů kozorožci a průvodčí oznamuje kontrolu lístků v rétorománštině. Výjev jako z pohádky. A vzdálený jen pár set kilometrů od našich hranic.

Červené vláčky se proplétají údolími velmi často v blízkosti i podél běžeckých stop. Málokde na světě máte možnost jet celý den jednosměrně a potom se vrátit domů vlakem. Za který, pokud jste v místě ubytovaní, nic neplatíte.

Swiss Cross-Country skipas

180 km tratí upravuje 15 strojů, které frézují stopy podle počasí – buď brzy ráno, nebo pozdě večer. Svatý Mořic, který trvá na nejvyšší kvalitě, proto tratě zpoplatnil. Není to ale žádný ranec, za jeden den zaplatíte 8, za týden pak 25 švýcarských franků.

Běžecká ubytovna

Dokážete si představit ideální bydlení pro běžkaře? Co vše musí splňovat? Tak určitě musí ležet někde v nějaké úchvatné lyžařské oblasti. Mělo by být blízko stopy, nejlépe snad přímo u běžeckého stadionu. Mělo by mít kvalitní zázemí pro servis lyží, ale třeba i krámek, pokud zrovna netrefíme vosk, a samozřejmě i občerstvení k doplnění kalorií a tekutin (ideálně za rozumný peníz). Co ještě? Snad nějaký program pro lyžaře běžce? Trénink, zlepšování, výuka?

Právě vše výše uvedené najdete v mládežnické ubytovně v Pontresině. Pontresina je městečko provoněné historií, zejména tou turistickou. Najdete tu mimo jiné i vymazlené veřejné wellness Bellavita, kam se lze klidně na celý den za 11 franků uklidit a relaxovat na den příští. Ubytovna se jmenuje ubytovna, ale nabízí ubytování spíše hotelového typu, snad jen bez doprovodných služeb jako nonstop recepce a noční bar. Tyto momenty jí pak činí cenově dostupnou pro všechny. Navíc leží pár kroků od nádraží, takže když už budete mít okolí proježděné, můžete se vlakem někam posunout a na lyžích se vrátit zpět – nebo naopak můžete vyrazit na celodenní vyjížďku s jistotu, že vlak vás navečer přiveze nazpět až před dveře vašeho útulného dočasného domova.

Share This